Podrobně o vernisáži

Vernisáž: 26. 5. v 17 hod.

Na vernisáži vystoupí ateliérové hudební seskupení „Donští kozáci“

Ateliér Socha a prostor FDULS ZČU vidí budoucnost nám. Emila Škody optimisticky – říká „Budelíp“

Autoři díla: pedagogové a studenti ateliéru Socha a prostor FDULS ZČU – Jiří Beránek, Benedikt Tolar a studenti ateliéru

Podrobně o místě

Náměstí Emila Škody

Oblast Jižního Předměstí včetně dnešního náměstí Emila Škody byla začátkem 20. století dobře fungujícím městským prostorem. K přeměně v plnohodnotnou součást centra přispěl v letech 1898 až 1908 přesun veškeré výroby Škodových závodů do této lokality. Podél Tylovy ulice byla postavena klasicistní budova podnikového ředitelství, na niž navazovala fronta provozních
a správních objektů. V místech dnešního autobusového nádraží se nacházel výrobní areál papírny Fürth a Gellert. Mezilehlý prostor (dnešní nám. Emila Škody) utvářela pravidelná obytná bloková zástavba.

Urbanistickou strukturu místa vážně narušilo bombardování za druhé světové války. Devastace území pokračovala v éře socialismu. Proběhly částečné demolice a v době rozmachu výroby Škodovky v 70. a 80. letech bylo postaveno prostorově předimenzované centrální autobusové nádraží pro 40 tisíc zaměstnanců. V 90. letech minulého století dochází po redukci výroby Škodovky a radikálním snížení počtu zaměstnanců ke zmrtvění místa.

Se záměrem nalézt novou podobu významné části Plzně vypsalo město v květnu roku 2014 urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení daného území. První cenu získal návrh autorského týmu Petr Bouřil, Sandra Gulázsiová, Magdalena Nováková a Filip Fišer, jenž se otevřeně přihlásil k dříve osvědčené tradici blokového urbanismu.

Podrobně o díle do detailu

Umělecká intervence studentů a pedagogů ateliéru Socha a prostor je vtipným, ale zároveň kritickým uchopením neuspořádaného prostoru náměstí Emila Škody a podchodu pod ním.
Úpravou trávníků v ornamentální brambořiště, nabídnutím ekonomického bydlení v podobě uměleckých objektů a pojetím neútulného podchodu jako výstavní síně tvůrci cele naplňují název díla „Budelíp“.
…
„Brambořiště“
Ne náhodou byly brambory původně v Evropě využívány jako okrasná rostlina. Hliněné vlny brambořiště, v pojetí profesora Jiřího Beránka a jeho studentů, se budou v průběhu měsíců proměňovat v souvislosti s vegetačním cyklem rostlin.
…
„Nadějné vyhlídky“
Toužíte po nízkoenergetickém a ekologickém bydlení uprostřed zeleně? Benedikt Tolar nabízí tři malometrážní residence 1+0 v blízkosti parkoviště a jen pár minut chůze od centra.
…
„Galerie“
Umělecká galerie může vzniknout na jakémkoli místě. To dokazují studenti ateliéru Socha a prostor překvapivou instalací uměleckých artefaktů v podchodu pod náměstím.

Autoři

Benedikt Tolar

(1975 Plzeň) je absolventem ateliéru Karla Nepraše a Vladimíra Skrepla na pražské AVU. Jeho práce spojuje motiv recyklace – oživení věcí, které pozbyly svůj účel, ale které po dalším zpracování nebo upotřebení odkrývají svoji estetickou kvalitu a promlouvají o nabytých zkušenostech ze své existence. Benediktovy kolážové objekty jsou groteskní, ironické a apelativní zároveň. Je finalistou Ceny 333 Národní galerie a skupiny ČEZ v roce 2008. Od roku 2005 je odborným asistentem na FDULS Západočeské univerzity v Plzni.

Jiří Beránek

(1945 Borkovice) absolvoval AVU v Praze, kde byl žákem Vincenta Makovského a Karla Lidického. Od své rané tvorby hledá cestu do světa mýtů a snaží se porozumět mytologii přírody, aby porozuměl tomu, co se s námi děje dnes. Jeho práce jsou obsaženy ve sbírkách předních českých galerií. Je autorem mnoha realizací ve veřejném prostoru – například osazení plastiky Neznámý svatý na nádvoří Sovových mlýnů v Praze. Po svém pedagogickém působení na pražské VŠUP působí od roku 2008 na FDULS Západočeské univerzity v Plzni.