Podrobně o vernisáži

Vernisáž výstavy 28. 4. 2015 v 17 hod. za účasti autorů a kurátora projektu.
Na vernisáži vystoupí dětský sbor Mariella, pod vedením Marie Novákové.

Vstup volný.

Podrobně o místě

Schody před Komerční bankou

Současnou podobu území položeného mezi řekou Radbuzou a stávající budovou Komerční banky zásadně ovlivnily dva vzájemně související momenty urbanistického vývoje centrální oblasti města Plzně. První z nich představuje usměrnění toku Radbuzy v letech 1897 až 1923, které nábřežním partiím vtisklo jejich definitivní polohu i výraz, druhý pak poválečná asanace dvou front historických domů v jihozápadním cípu Anglického nábřeží (dříve též Německého či Charkovského nábřeží).

Na demolicemi uvolněné ploše byl roku 1981 postaven sedmipodlažní objekt Státní banky československé podle projektu Vladimíra Belšána a Miloslava Sýkory. Západní průčelí bankovní budovy plynule přechází v terasovitě uspořádaný veřejný prostor Památníku československo-sovětského přátelství z roku 1983. Autorem sochařských děl je Rudolf Svoboda, významný tvůrce mnoha realizací ve veřejném prostoru v druhé polovině 20. století.

Místo nazývané Plzeňany „schody před Komerční bankou“ v současnosti budí rozpaky. Ideově koncipované, prostorově předimenzované prostranství památníku jako by ztratilo smysl. Dominantní část sousoší – mramorový obelisk – byl v roce 1993 městem Plzní v dobrém úmyslu „překódován“ na Památník obětem komunistického teroru. Místo tak ve výsledku reprezentuje poněkud nezřetelnou pietní „dvojexpozici“ a zároveň zde umělecké dílo stojí naprosto anonymně – na sousoší není žádná zmínka o autorovi (ani podpis na díle).

Podrobně o díle do detailu

Projekt Zen Plzeň zahájí umělecká intervence Pavla Karouse a Michala Pěchoučka. Jejich vstup
do města je reflexí sousoší Rudolfa Svobody, bývalého památníku československo-sovětského přátelství, které je na Anglickém nábřeží umístěno od 80. let minulého století. Umělci Pavel Karous a Michal Pěchouček se dekonstrukcí abstraktní části sousoší a fotodokumentací mnohých dalších realizací R. Svobody ve veřejném prostoru snaží ukázat, že obsah jeho děl skrývá pod propagandistickým zevnějškem barvitý komplikovaný obsah a že umělecká kvalita jeho soch je nesporná.

Autoři

Pavel Karous

(1979 Praha) studoval na VŠUP v Praze a AVU v Praze. Ve své práci se na promluvu výtvarného objektu ve veřejném prostoru zaměřuje dlouhodobě. Výtvarné umění je pro něho prostředkem pro nově nastavený společenský dialog, jak o tom svědčí například objekt Pandur (Ostrava 2012), s jehož pomocí parafrázoval korupční skandál spojený s nákupem bojových vozidel. Je také autorem projektu Vetřelci a volavky, kterým dokumentuje výtvarné umění ve veřejném prostoru z doby 70. a 80. let 20. století.

Michal Pěchouček

(1973 Duchcov) je absolvent AVU v Praze. Přestože začínal u tradičních technik jako grafika a malířství, velmi záhy si osvojil i ty, které považoval za komunikačně zajímavější (fotografie, video). V roce 2003 byl za svůj invenční přístup oceněn Cenou Jindřicha Chalupeckého. V posledních letech se věnuje převážně divadlu – je jedním ze zakladatelů pražského divadla Studio hrdinů.